Update z Londýna: Koncert Tokio Hotel a změna práce?!

Krásný den všem!
Ano. I když to na blogu poslední dobou takhle nevypadá, stále ještě žiju. Akorát jsem měla celkem problém se k psaní článku dokopat. Blog mě stále baví, ale prostě na to nemám tolik času, kolik bych si sama přála mít. Jsem ale ráda, že to chápete. Děkuji všem mým stálým čtenářům a i těm, kteří se tu objeví prostě náhodou :)

Teď už ale k věci. Co se mnou bylo předchozích pár dní, když jsem nebyla ani schopná si najít chviličku času na sepsání článku?

Změnila se mi pracovní doba. Už nedělám každý den od čtyř do půlnoci, ale třikrát do týdne dělám už od jedné do deseti/jedenácti. Což vlasně znamená třikrát týdně zabité ráno a večer (na ten jsem ale už zvyklá). Nebudu si ale stěžovat, že ve 23 letech pracuji jako magor 6x do týdne a mám pouze jeden den v týdnu volný. Takový je prostě Londýn. A já si to vybrala (ale nevěděla jsem to předtím, to je pravda!).

No a o víkendu jsem byla zaneprázdněna přípravami na koncert mé nejoblíbenější hudební skupiny - Tokio Hotel. Ti z vás, kteří mě znáte osobně a už z dětství, jste určitě postřehli, že něco takového existuje a že něco takového miluju jako blázen. A na ten koncert jsem opravdu musela. Kecám. Byl to dárek, ale koupila jsem si lístek do Prahy, takže ano, nesměla jsem u toho chybět.

Jak už tedy víte, Tokio Hotel měli koncert v londýnském klubu Koko, který se nachází v jedné z nejzajímavější části Londýna - Camden Town (návštěvu této části doporučuji opravdu všem!)


Jako správná fanynka Tokio Hotel jsem samozřejmě musela čekat před klubem už od rána (cca od 11:30). Člověk by řekl, že ve 23 letech už jsem z toho vyrostla. Ale nevyrostla.
Potkala jsem se tam s dalšími českými a slovenskými fanynkami a tímto bych chtěla pozdravit hlavně Nicolle, s kterou jsme se viděly konečně osobně. Na FB se máme v přátelích už pěknou řádku let, možná jsme se viděly i na koncertě v Praze, ale každopádně poprvé jsme spolu osobně face to face mluvily až před klubem. A jako vždy jsme čekaly v špatných podmínkách (ale my jsme už celkem zvyklé). Déšt, zima a častá potřeba chodit na WC.

Do klubu nás měli pustit okolo sedmé hodiny, nakonec nás pouštěli v půl 8 a musím říct, že jsme chytly celkem pěkná místa (ale v Praze se prostě do té první řady procpu!) a koncert si užily. Zazpívaly jsme si i písničky, které prostě nemusíme. Ale na koncertě to zní prostě mnohem lépe :)
Koncert byl tedy hrozně fajn. Už teď se těším na ten pražský.


No a co se mi honí hlavou posledních pár dní a nevím, jak to mám rozlousknout je to, že přemýšlím o změně práce. Bylo by to z restaurace do restaurace, takže ne nějaká závratná kariérní změna. Jde o to, že jsem velmi spokojená s lidmi, kteří se mnou pracují a vážně je zbožňuji. Problém ale nastává, když se začneme bavit o tom, jakou práci tam vlastně dělám. Příbory, talíře, pár drobností navíc. Ale nedělá mě to šťastnou. V té druhé práci, která je mi nabízena, dostanu to pracovní místo, které bych chtěla mít v restauraci současné, ale zase příjdu o všechny ty skvělé lidi okolo a někoho takového už nemusím potkat znovu. Celkem zapeklitá situace že? Jak byste si vybrali vy?

Tak nakonec to nebylo ani tak těžké se vám tady rozepsat. Možná že je přece jenom k něčemu dobré to, že nepřidávám tak často. Pak je ten článek alespoň trochu rozsáhlý, co myslíte? Budu se na vás těšit u dalšího článku! :)

Štítky: , ,